Zdravotní prevence podle věku: co si hlídat a na jaké prohlídky nezapomínat

Pravidelná preventivní péče je klíčem k včasnému zachycení nemocí. V Česku však až 75 % lidí prevenci zanedbává, přestože díky ní lze odhalit onemocnění v bezpříznakovém stadiu a zahájit léčbu dříve. Níže najdete přehled doporučených prohlídek a preventivních opatření podle věkových kategorií – s ohledem na rozdíly mezi muži a ženami – včetně aktuálních trendů, které usnadňují hlídání zdraví.

Věk 20–40 let: Základ zdraví a prevence

V mladé dospělosti by si člověk měl osvojit zdravé návyky a nepodceňovat základní preventivní prohlídky. Některá onemocnění se mohou rozvíjet skrytě už v tomto věku, takže pravidelné kontroly pomáhají odhalit případné problémy včas.

Praktický lékař (všeobecná prohlídka) – 1× za 2 roky máte nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře. Lékař zkontroluje celkový zdravotní stav, krevní tlak, hmotnost/BMI a provede základní laboratorní testy. U mladých dospělých se obvykle vyšetřuje cholesterol (kolem 18. a 30. roku) a cukr v krvi; další testy se doplňují dle rizik. Součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence – lékař prohlédne například kůži a konečník, u žen prsa a u mužů varlata, vždy s poučením o samovyšetřování. Ženy by si proto měly pravidelně samy vyšetřovat prsa (ideálně měsíčně), muži samovyšetřením kontrolovat varlata – pomůže to zachytit případné bulky včas.
Gynekologická prohlídka (ženy) – 1× ročně od 15 let (nebo od zahájení sexuálního života) by měla každá žena navštívit gynekologa. Součástí je screening rakoviny děložního čípku – stěr z čípku na cytologii (tzv. Pap test) se provádí každoročně. Nově se od roku 2021 také ve 35 a 45 letech (a od 2024 i v 55 letech) u žen provádí test na přítomnost HPV viru, který umožní odhalit vysoce rizikovou infekci způsobující rakovinu děložního čípku. Během gynekologické prohlídky lékař rovněž pohmatem vyšetří prsa a může poradit se samovyšetřením. Díky těmto kontrolám lze předejít pokročilé fázi karcinomu děložního čípku či prsu.
Zubní prohlídka – 1× ročně je hrazena preventivní prohlídka u zubaře. Zubař kontroluje zuby, dásně a sliznice úst – tím přispívá nejen k prevenci kazů a paradentózy, ale i k včasnému záchytu změn, které by mohly svědčit pro nádory v ústní dutině. Nezapomínejte na pravidelné prohlídky a hygienu, i když vás zuby nebolí.
Další vyšetření podle potřeby – Mladým zdravým lidem se doporučuje oční vyšetření alespoň jednou před 40. rokem (například kolem 30 let) a dále podle potíží. Pokud trpíte dioptrickou vadou či máte rodinnou zátěž (např. zelený zákal), docházejte k očnímu lékaři pravidelně. Kožní vyšetření znamének dermatologem je vhodné podstoupit při výskytu podezřelých změn na kůži nebo máte-li mnoho znamének či rizikové faktory (intenzivní opalování, výskyt melanomu v rodině). Obecně platí, že preventivně lze 1× ročně absolvovat kontrolu u očaře i dermatologa – v mladším věku spíše individuálně podle rizik.
Prevence civilizačních chorob – Tento věk je ideální pro nastavení zdravého životního stylu, který vás ochrání před civilizačními onemocněními. Pravidelně se hýbejte (doporučeno alespoň 150 minut středně intenzivního pohybu týdně), stravujte se vyváženě s dostatkem zeleniny a omezením přebytečných kalorií a cukru. Nekuřte a nepřehánějte to s alkoholem – kouření a alkohol patří k hlavním příčinám řady chorob včetně rakoviny a onemocnění srdce. Udržujte si zdravou tělesnou hmotnost, protože nadváha postihuje už kolem 36 % mladých žen a 49 % mužů v ČR. Dbejte i na kvalitní spánek (alespoň 7 hodin denně) a zvládání stresu. Všechny tyto faktory pomáhají předcházet vysokému tlaku, cukrovce, obezitě a dalším problémům, které by se jinak mohly začít rozvíjet. Pokud máte rodinnou anamnézu (např. rodiče s infarktem, cukrovkou apod.), konzultujte s lékařem případné vyšetření cholesterolu či cukru už v mladším věku.

Věk 40–60 let: Střední věk a cílené screeningy

U čtyřicátníků a padesátníků stoupá riziko chronických onemocnění i rakoviny – na druhou stranu moderní medicína nabízí v tomto období nejvíce preventivních programů. Kromě zachování zdravého životního stylu je důležité nezanedbat žádné ze screeningových vyšetření, která v tomto věku přicházejí na řadu.

Praktický lékař a pravidelné testy – Nadále platí docházet na všeobecnou preventivní prohlídku 1× za 2 roky. Od 40 let se dělají některá vyšetření navíc: například EKG (elektrokardiogram) 1× za 4 roky ke kontrole srdce a pravidelněji se sleduje krevní tlak. Lékař také začne častěji kontrolovat hladinu cukru v krvi – od 40 let každé 2 roky (kvůli včasnému záchytu prediabetu či diabetu). Také hladiny cholesterolu a tuků se v této etapě sledují (obvykle kolem 40. a 50. roku). Výsledky pomohou odhadnout kardiovaskulární riziko. Pokud jsou zjištěny vyšší hodnoty tlaku, cholesterolu či cukru, lékař doporučí úpravu životosprávy nebo nasadí léčbu dříve, než dojde k rozvoji komplikací (jako infarkt nebo cukrovka). Vysoký krevní tlak bývá nejčastějším „úlovkem“ preventivních měření – mnozí o něm neví, protože zpočátku nebolí. Proto si jej nechte měřit aspoň jednou ročně (například v rámci preventivky).
Screening rakoviny prsu (ženy) – Od 45 let má každá žena nárok na mamografii 1× za 2 roky zdarma. Na mamografický screening chodíte na akreditovaná mamocentra; potřebujete žádanku od gynekologa či praktika. Vyšetření odhalí velmi časná stadia rakoviny prsu, často ještě nehmatná. (Do 45 let věku se mamograf neprovádí rutinně – mladé ženy mají hutnější tkáň prsu, takže v případě potřeby se používá spíše ultrazvuk. Pokud však máte vysoké riziko – např. rodinný výskyt karcinomu prsu v nízkém věku – lékař může zvážit mamografii či magnetickou rezonanci individuálně dříve.) Mamografický screening významně snížil úmrtnost na karcinom prsu u českých žen, proto jej nepodceňujte.
Screening rakoviny děložního čípku (ženy) – Pokračuje každoroční gynekologická prohlídka s cytologií jako u mladších žen. Ve středním věku nabývá na významu HPV test (ve 45 letech, pokud nebyl proveden dříve) pro odhalení perzistující infekce HPV. Díky kombinaci Pap testu a HPV testu lze zachytit přednádorové změny na čípku velmi spolehlivě. Ženy v této věkové kategorii by také měly mít očkování proti HPV již z mládí, případně ho mohou zvážit dodatečně – očkování významně snižuje riziko karcinomu čípku i některých dalších nádorů.
Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku (muži i ženy) – Od 50 let věku se v ČR provádí pravidelný screening kolorektálního karcinomu. Máte dvě možnosti: 1) Test na okultní krvácení do stolice (TOKS) – jednoduchý domácký test ze vzorku stolice, který odhalí nepatrné krvácení z případného nádoru či polypu. Tento test vám dá praktický lékař nebo gynekolog. Doporučená frekvence je 1× ročně ve věku 50–54 let, od 55 let 1× za 2 roky (pokud jsou výsledky negativní). 2) Koloskopie – vyšetření střev kamerou, které je přesnější. Screeningová kolonoskopie se nabízí jako alternativa již od 50 let věku, 1× za 10 let při negativním nálezu. Pokud zvolíte kolonoskopii, není nutné provádět pravidelně TOKS. Kolonoskopie umí odstranit nalezené polypy dříve, než se zvrhnou v rakovinu, a je proto velmi účinnou prevencí. Kolorektální karcinom patří v Česku k nejčastějším nádorům, ale díky screeningu jeho výskyt a úmrtnost klesají – zapojte se tedy do programu a po 50. roce si nechte střeva vyšetřit.
Screening rakoviny prostaty (muži) – Novinka od roku 2024: byl spuštěn pilotní program včasného záchytu karcinomu prostaty. Muži ve věku 50–69 let mohou v rámci preventivní péče absolvovat krevní test na hladinu PSA (prostatický specifický antigen). Vyšetření probíhá u praktického lékaře nebo urologa – jde o běžný odběr krve. Zvýšené hodnoty PSA mohou upozornit na riziko rakoviny prostaty. Pokud je nález podezřelý, následují další vyšetření (např. ultrazvuk, biopsie) dle metodiky Ministerstva zdravotnictví. Každoročně je v ČR diagnostikováno ~8 000 mužů s rakovinou prostaty a kolem 1 400 na ni umírá. Proto se zavedením PSA screeningu očekává zachycení nádoru dříve, ještě vyléčitelného. Po 50. roce by muži měli alespoň jednou navštívit urologa – urolog provede kromě PSA i vyšetření prostaty pohmatem přes konečník. To může odhalit například i nezhoubné zvětšení prostaty, které je v tomto věku časté a dá se léčit.
Screening rakoviny plic (rizikoví kuřáci) – Rakovina plic je smrtelná zejména proto, že se obvykle zjistí pozdě. V ČR proto od roku 2022 probíhá pilotní program screeningu plic u dlouholetých kuřáků. Platí pro muže i ženy ve věku 55–74 let, kteří kouří nebo kouřili v minulosti aspoň 20 cigaret denně po dobu 20 let. Praktický lékař vytipuje tyto pacienty a odešle je do specializovaného centra. Zde se provádí nízkodávkové CT vyšetření plic – to dokáže odhalit malé nádory v raném stadiu. Jde o pilotní program, takže dostupnost může být zatím omezená, ale pokud do rizikové skupiny patříte, určitě se u svého lékaře informujte. I nekuřáci by však měli dbát na zdraví plic – vyhýbejte se znečištěnému prostředí a každoroční rentgen plic (případně jiné vyšetření) se doporučuje například u pracovníků v rizikových profesích nebo při dlouhodobém kašli.
Další preventivní kontroly – Zrak: kolem 45. roku se začne zhoršovat přirozeně (tzv. vetchozrakost), a také roste riziko zeleného zákalu. Proto se doporučuje očně se vyšetřit od 45 let věku každé 2 roky, i když jste dosud brýle nenosili. Oční lékař změří nitrooční tlak, vyšetří sítnici a zrakovou ostrost – včas podchycený glaukom či degenerace sítnice mohou zachránit zrak. Kožní: s věkem přibývá různých kožních lézí, proto preventivní prohlídka u dermatologa 1× ročně není od věci. Lékař zkontroluje znaménka a poradí, zda je nějaké raději odstranit či sledovat. Zubní: Pokračuje dentální prevence 1× ročně – ve středním věku se často objevují první paradentózy či ztráty zubů, kterým lze dobrou péčí předejít. Očkování: Nezapomeňte si nechat každých 10–15 let přeočkovat tetanus. Ve středním věku je také vhodné začít uvažovat o očkování proti chřipce (roční) – zejména pokud pečujete o seniory či máte chronické onemocnění.
Životní styl a prevence onemocnění srdce, cév, cukrovky – Ve středním věku se často začínají projevovat důsledky životního stylu. Bohužel více než 60 % Čechů trpí nadváhou či obezitou a s věkem podíl roste. Ve věku 50–64 let má normální váhu už jen 27 % populace – zbytek trpí nadbytečnými kily, což výrazně zvyšuje riziko cukrovky i srdečně-cévních chorob. Proto je právě nyní čas dbát na stravu a pohyb dvojnásob. Udržujte si přiměřenou hmotnost (BMI < 25), hlídejte si obvod pasu (nad 102 cm u mužů a 88 cm u žen jde o obezitu břišní). Pravidelně cvičte – i v nabitém programu si najděte čas aspoň 5× týdně na půlhodinu rychlé chůze nebo jiné aktivity. Kontrolujte krevní tlak – ideálně by měl být pod 130/85 mmHg, vyšší hodnoty konzultujte s lékařem. Nechte si vyšetřit cholesterol a cukr, pokud jste tak ještě neučinili – vysoký cholesterol má zpočátku nulové příznaky a odhalí jej jen krevní test. Praktický lékař vám cholesterol a tuky změří v rámci preventivky (standardně ve 40, 50 a 60 letech, případně častěji dle rizika). Stejně tak hladina krevní glukózy se po 40. roce sleduje každé dva roky. Pokud se objeví prediabetes nebo hypertenze, lze včas zasáhnout změnou životního stylu či nasazením léků a předejít tak rozvoji plné cukrovky či komplikací vysokého tlaku. Střední věk s sebou nese i zvýšený stres (práce, rodina) – nezapomínejte proto na duševní hygienu. Chronický stres a nedostatek spánku přispívají k civilizačním chorobám. V případě potíží (nespavost, úzkosti, vyhoření) se nestyďte vyhledat pomoc psychologa nebo lékaře. Duševní zdraví je nedílnou součástí celkové prevence.

Věk 60+ let: Senioři ve zdraví a bezpečí

Ve vyšším věku se preventivní péče soustředí na udržení kvality života, kontrolu chronických nemocí a předcházení komplikacím. I když se cítíte zdraví, nepolevujte v pravidelných prohlídkách – právě u seniorů mohou drobné obtíže rychle přerůst ve vážný problém, pokud se zanedbají. Mnohé vyšetření zůstávají důležité i nad 60 let, některá nově přibývají.

Praktický lékař a kontroly chronických onemocnění – Nadále choďte na preventivní prohlídky každé 2 roky, případně častěji podle zdravotního stavu. Většina seniorů už se s nějakou diagnózou léčí (vysoký tlak, cukrovka, srdeční onemocnění, artróza apod.), je proto zásadní dodržovat léčbu a kontroly u specialistů dle jejich doporučení. Praktický lékař při prevenčce provede laboratorní testy (krevní obraz, cukr, cholesterol, funkce ledvin a jater atd.), které pomohou sledovat například anémii či funkci ledvin – nově se plánuje zavést i přesnější screening počínajícího selhávání ledvin v rámci prevence. Od 65 let věku máte nárok na vyšetření rizika pádů a testy na kognitivní funkce (paměť, orientace) v rámci prevence demence – prevence osteoporózy a Alzheimerovy choroby se dostává do popředí zájmu odborníků. Nebojte se tedy s lékařem probrat například potřebu kostní denzitometrie (měření hustoty kostí, zejména u žen po přechodu) nebo testů na paměť, pokud pozorujete výpadky. Lékař vám rovněž může doporučit vhodné doplňky stravy (vitamin D, vápník) nebo pohybové aktivity na posílení kostí a rovnováhy.
Pokračování onkologických screeningů – Mamografický screening rakoviny prsu u žen pokračuje i v seniorním věku. Zdravotní pojišťovny hradí mamografii každé 2 roky i ženám nad 70 let, pokud mají zájem – zejména u žen v dobré kondici má smysl pokračovat ve screeningu do cca 74–75 let. Screening rakoviny střev (TOKS či kolonoskopie) se též doporučuje zhruba do 75 let věku, podle individuálního zdravotního stavu. Jestliže jste ve 60 letech nikdy na kolonoskopii nebyli, poraďte se s lékařem, zda ji i v tomto věku absolvovat – může odhalit a odstranit tzv. polypy, předejít tak rakovině a případně odhalit nádor v léčebném stadiu. Screening prostaty (PSA) u mužů se v rámci programu provádí do 69 let. U mužů nad 70 let již pravidelné preventivní testy PSA nejsou doporučovány (mohou vést k nadbytečné diagnostice), přesto má smysl docházet k urologovi při potížích s močením nebo dle domluvy sledovat stav prostaty. Screening plic u rizikových kuřáků (55–74 let) spadá zčásti také do této kategorie – pokud jste dlouholetý kuřák ve věku 65–74 let a ještě jste screeningové CT plic neměli, zeptejte se lékaře. Obecně platí, že ve vyšším věku se význam prevence rakoviny nesnižuje, ba naopak – výskyt mnoha nádorů stoupá s věkem. Proto nepodceňte například ani dermatologické kontroly – melanom či rakovina kůže jsou u seniorů relativně časté, navíc pokožka po letech slunění vyžaduje pozornost.
Očkování seniorů – Ve věku 65+ se doporučuje očkování proti chřipce každoročně (senioři patří k nejohroženějším skupinám pro komplikace chřipky). Také očkování proti pneumokokovým infekcím (způsobují zápal plic) je od 65 let hrazeno pojišťovnou – stačí jedna dávka konjugované vakcíny. Pro starší dospělé je dostupné i očkování proti pásovému oparu (herpes zoster), který může zejména seniorům způsobit vážné potíže – zeptejte se lékaře na možnost vakcinace. Samozřejmě platí pokračovat v přeočkování tetanu každých 10 let. Očkování pomáhá předejít infekcím, které by ve stáří mohly mít těžší průběh.
Životní styl a bezpečnost – Zdravý životní styl je důležitý i v důchodu. Přestože fyzická kondice může klesat, nezanedbávejte pohyb – přizpůsobte ho svým možnostem (pravidelné procházky, lehké cvičení, plavání nebo například zdravotní tělocvik pro seniory). Pohyb zlepšuje rovnováhu, sílu i náladu a snižuje riziko pádů. Úrazy z pádů (zlomenina krčku stehenní kosti apod.) jsou u starších lidí vážným rizikem – doma odstraňte možné překážky (koberečky, prahy) a zvažte úpravy typu madel v koupelně. Stravování přizpůsobte potřebám – starší lidé často jedí méně, ale měli by přijímat dostatek bílkovin (pro udržení svalů) a vitamínů. Dbejte na pitný režim, protože pocit žízně ve stáří slábne a hrozí dehydratace či zhoršení funkce ledvin. Mentální kondice: Mozek potřebuje trénink, proto se udržujte aktivní – luštěte křížovky, čtěte, učte se nové věci nebo buďte v sociálním kontaktu. To vše působí jako prevence demence. Pokud si všimnete výpadků paměti nebo změn v myšlení, sdělte to lékaři – včasná diagnostika počínající Alzheimerovy choroby může umožnit nasazení léčby, která projevy zpomalí.
Psychická pohoda a sociální vazby – Nezapomínejte na duševní zdraví. Senioři mohou čelit osamělosti, ztrátám blízkých či pocitům zbytečnosti. Udržujte kontakt s rodinou, přáteli, zapojujte se do komunitních aktivit nebo klubů pro seniory. Sdílení a koníčky pomáhají předcházet depresi. V případě smutných nálad či úzkostí se nestyďte vyhledat odbornou pomoc – psychoterapie nebo léky mohou výrazně zlepšit kvalitu života i ve vyšším věku.

Trendy digitalizace a domácího monitoringu zdraví

Technologie dnes pronikají i do oblasti péče o zdraví a prevence. Digitalizace zdravotnictví v ČR pokročila – od eReceptů přes objednávání online až po telemedicínu. Pandemie covidu-19 tento vývoj uspíšila a ukázala hodnotu distanční péče. Roku 2024 byla dokonce přijata legislativa, která oficiálně vymezila telemedicínu a stanovila standardy pro poskytování zdravotních služeb na dálku. To otevírá cestu k širšímu využití virtuálních konzultací s lékaři či elektronických zdravotních záznamů.

Mobilní aplikace Preventivka neziskové organizace Loono je příkladem digitálního pomocníka pro prevenci. Aplikace uživatelům přehledně ukáže všechny klíčové prohlídky podle věku a pohlaví, připomene termíny návštěv a vysvětlí jejich význam. Kromě toho obsahuje vzdělávací materiály, jak předcházet vážným onemocněním a správně pečovat o své zdraví. Takové nástroje mohou výrazně zvýšit účast na preventivních programech.

Digitální technologie umožňují také domácí monitoring zdraví. Stále více lidí využívá chytré nositelné zařízení (wearables) – například fitness náramky a chytré hodinky – které kontinuálně měří tepovou frekvenci, počet kroků, kvalitu spánku či dokonce EKG křivku. Tyto přístroje mohou včas zaznamenat nepravidelnosti srdečního rytmu (např. fibrilaci síní) nebo upozornit na sedavý způsob života. Glukometry u diabetiků dnes mohou automaticky ukládat hodnoty hladiny cukru a odesílat je lékaři. Tlakoměry s pamětí zase umožní sdílet záznam domácího měření krevního tlaku. Trendem je, že přístroje pro domácí měření jsou propojené online – lékař tak může na dálku sledovat vývoj základních údajů o pacientovi. Tím se dá zareagovat, pokud se hodnoty zhoršují, aniž by pacient musel často do ordinace.

V Česku se objevují i inovativní projekty, které pomáhají hlavně seniorům nebo lidem v odlehlých oblastech. Například v Moravskoslezském kraji zřídili síť TeleMedPointů – to jsou specializovaná kontaktní místa (např. na obecním úřadě) vybavená medicínskými přístroji, kam mohou zejména starší občané zajít a změřit si zdravotní údaje (tlak, EKG, okysličení, cukr, funkce plic aj.). Na místě pomůže vyškolený asistent a naměřená data jsou ihned odeslána lékařům na dálku. Ti je vyhodnotí a mohou pacienta obratem ve videohovoru instruovat, případně doporučit návštěvu ambulance nebo úpravu léků. Za první rok provozu TeleMedPointů bylo provedeno přes 1500 měření a zachyceno 66 kritických nálezů, nejčastěji vysoký tlak. Tento projekt zlepšuje dostupnost péče tam, kde by lidé jinak vážili cestu k lékaři desítky kilometrů. Lze očekávat, že podobné služby se budou rozšiřovat i do dalších regionů.

Telemedicína obecně pomáhá v situacích, kdy se pacient nemůže snadno dostavit k lékaři – ať už kvůli vzdálenosti, pohybovým omezením nebo třeba během pandemie. Distanční konzultace (telefonem, videohovorem či chatem) umožňují vyřešit řadu banálních problémů nebo sledovat chronické pacienty, aniž by museli často do ordinace. Lékaři v Česku už dnes běžně vystavují elektronické recepty po telefonické domluvě a telekonzultace začínají nabízet i některé ambulance specialistů (např. výsledky krevních testů lze probrat po telefonu). S rozvojem zabezpečených komunikačních platforem a po legislativním ukotvení telemedicíny je pravděpodobné, že do budoucna bude standardem například virtuální kontrola u lékaře pro pacienty, kteří to preferují, nebo domácí monitorování pomocí senzoru se sdílením dat v reálném čase. Už dnes existují pilotní programy domácí telerehabilitace, vzdáleného sledování pacientů se srdečním selháním či cukrovkou, kde přístroje průběžně hlásí stav pacienta zdravotníkům.

Digitální zdravotnictví přináší také výhody v organizaci péče: například pacienti mají k dispozici Portál občana a aplikaci Tečka, kde vidí své eRecepty, očkování a lékařské zprávy. Do budoucna by měl vzniknout celostátní elektronický zdravotní záznam, k němuž budou mít lékaři (s vaším souhlasem) přístup napříč zařízeními – to usnadní koordinaci léčby. Umělá inteligence začíná pomáhat při analýze rentgenů a mamografů nebo při predikci rizik z velkých dat, což může zefektivnit prevenci (např. včas upozornit na pacienty s vyšším rizikem určité choroby).

Pro běžného člověka jsou však nejdůležitější jednoduše použitelné nástroje: mobilní aplikace s připomenutím prohlídek, chytré hodinky hlídající tep, domácí měřiče tlaku a cukru s pamětí a možnost konzultovat lékaře na dálku, když je to potřeba. Tyto technologie nenahrazují klasickou medicínu, ale doplňují ji – umožňují lépe sledovat své zdraví v reálném čase a činí prevenci pohodlnější. Důležité je dbát na bezpečnost dat (používat ověřené zdravotnické aplikace, sdílet citlivé údaje jen s lékaři) a uvědomit si, že ne každý nález chytrého přístroje znamená diagnózu (například hodinky mohou mylně vyhodnotit arytmii). V kombinaci se zdravým rozumem a spoluprací s lékaři však digitalizace posouvá zdravotní péči k dostupnější a personalizovanější formě.

Pamatujte: Prevence je investicí do vašeho zdraví. Ve všech věkových etapách platí, že dodržování preventivních prohlídek a zdravého životního stylu vede k delšímu a kvalitnějšímu životu. České zdravotnictví nabízí řadu možností, jak si nechat zdarma zkontrolovat zdraví včas, ještě než přijde nemoc – využijte je. A díky moderním technologiím je to snazší než kdy dříve. Starat se o sebe se vyplatí, protože nejlepší léčba je ta, kterou vůbec nebudete potřebovat.

Zdroje:

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR: přehled preventivních prohlídek a screeningových programů.
Ministerstvo zdravotnictví ČR & screeningové programy (mamografický screening, screening kolorektálního karcinomu, cervikální screening, pilotní program screeningu plic a prostaty).
CNN Prima News: Kompletní přehled prevence na rok 2024 (doporučení pro preventivní prohlídky podle věku a pohlaví).
Linkos.cz – Česká onkologická společnost: informace o obsahu preventivních prohlídek a onkologických screeningů.
Novinky.cz: Preventivní prohlídky se od ledna 2026 změní (nové návrhy rozšíření prevence – např. intervaly vyšetření cholesterolu, glykemie, EKG).
SZÚ (Státní zdravotní ústav): statistiky obezity a doporučení zdravého životního stylu.
PatriotMagazin.cz: informace o projektu TeleMedPoint (telemedicína v praxi v MS kraji).
Journal of Korean Medical Science (Michal Doležel, 2025): stav telemedicíny v ČR – dopady pandemie a legislativní ukotvení v roce 2024.
Další odborné zdroje a doporučení lékařů (Česká kardiologická společnost, Česká diabetologická společnost, praktický lékař Šonka v rozhovorech aj.) byly využity pro obecné informace o prevenci kardiovaskulárních a dalších civilizačních onemocnění.