Pacient, samoplátce, klient

V českém právu jste „pacient“, jakmile vám jsou poskytovány zdravotní služby – tedy i při zcela preventivní kontrole bez diagnózy nemoci; pojem pacient neznamená nutně, že jste „nemocný“, ale že právě čerpáte péči (včetně prevence a sledování).

Co znamená „pacient“

  • Zákon č. 372/2011 Sb. výslovně říká: „Pacientem se rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby.“ To zahrnuje vyšetření, prevenci, sledování i léčbu, bez ohledu na to, zda máte stanovenou nemoc či nikoli.

  • Ve zdravotnické praxi i oficiálních materiálech se termín „pacient“ používá i při preventivních prohlídkách a kontrolách, takže označení „pacient“ neimplikuje, že jste nemocný, pouze že jste v roli osoby, které je poskytována péče.

„Sledovaný zdravotní stav“ vs. nemoc

  • „Sledování“ znamená, že se zdravotní stav průběžně kontroluje (například v rámci prevence, dispenzarizace nebo po rizikovém nálezu), což může probíhat i u zdravého člověka bez diagnózy nemoci; právně jste přitom stále „pacient“, protože je vám poskytována zdravotní služba.

  • Preventivní prohlídky jsou jasným příkladem: pojišťovny a poskytovatelé je popisují jako vyšetření určené i pro zcela zdravé osoby, které mají přesto „pacientovu“ anamnézu a fyzikální vyšetření v rozsahu stanovených standardů.

Preventivní prohlídky jako péče

  • Všeobecné preventivní prohlídky jsou nárokovou zdravotní službou, která se provádí pravidelně (typicky 1× za 2 roky u dospělých), a zahrnují anamnézu, fyzikální vyšetření, měření TK, BMI a dle věku další testy; i zde jste veden jako pacient, přestože můžete být zcela bez potíží.

  • Materiály zdravotních pojišťoven uvádějí, že prevence je součástí péče o zdraví a vztahuje se i na osoby, které se cítí zdravé; právní a organizační terminologie proto používá „pacient“ i v preventivním kontextu.

Mezinárodní terminologie

  • Odborné definice používají „patient“ pro každého, kdo interaguje s klinikem kvůli nemoci i kvůli prevenci a podpoře zdraví, tedy nejen pro nemocné; člověk je pacientem v okamžiku čerpání péče, jinak je jednoduše osobou mimo zdravotní systém.

  • Slovníky a odborné texty připouštějí, že laická konotace slova „patient“ bývá „nemocný“, ale v systému péče je význam širší a zahrnuje i zcela zdravé osoby přicházející na vyšetření, očkování či konzultaci.

Jaká práva a povinnosti mám jako pacient při preventivních kontrolách

Stručně: Při preventivních kontrolách máte právo na srozumitelné informace, informovaný souhlas či odmítnutí výkonu, volbu poskytovatele, důstojnost a ochranu soukromí; zároveň máte povinnost spolupracovat, pravdivě informovat o zdraví, řídit se vnitřním řádem a uhradit nehrazené úkony, s nimiž souhlasíte.

Vaše hlavní práva

  • Právo na srozumitelné a úplné informace o zdravotním stavu, navrženém postupu, jeho přínosech a rizicích, alternativách a následcích odmítnutí, a možnost vzdát se informací nebo určit osoby, kterým se informace sdělí.

  • Právo na svobodný a informovaný souhlas před poskytnutím zdravotní služby; u některých výkonů může být vyžadována písemná forma; bez souhlasu jen zákonné výjimky (např. neodkladná péče).

  • Právo zvolit si poskytovatele a zdravotnické zařízení a na péči na náležité odborné úrovni podle uznávaných postupů.

  • Právo na úctu, důstojné zacházení, ohleduplnost a respektování soukromí; možnost odmítnout přítomnost osob, které se na péči přímo nepodílejí.

  • Právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, pořizovat si z ní výpisy a kopie, případně určit, komu lze informace sdělovat.

Specifika prevence

  • Preventivní prohlídky jsou zdravotní služba hrazená z veřejného pojištění v zákonných intervalech (u praktického lékaře zpravidla 1× za 2 roky) a vyžadují objednání v určených časech.

  • I při prevenci platí stejná práva a povinnosti jako u léčby: před odběry, screeningy či očkováním máte právo na informace a můžete výkon odmítnout po poučení o následcích.

Vaše povinnosti

  • Spolupracovat při poskytování péče: po udělení souhlasu dodržovat dohodnutý postup a řídit se pokyny zdravotnických pracovníků.

  • Poskytnout pravdivé a úplné informace o svém zdravotním stavu, užívaných lécích, alergiích a dalších podstatných skutečnostech, a prokázat totožnost, pokud jste o to požádán.

  • Dodržovat vnitřní řád zařízení a ohleduplně se chovat k ostatním i personálu; chránit majetek zařízení.

  • Uhradit výkony nehrazené či částečně hrazené z pojištění, pokud jste s nimi vyslovil souhlas (např. nadstandardní služby či potvrzení mimo úhradu).

Odmítnutí výkonu a výjimky

  • Máte právo odmítnout navržený výkon; poskytovatel vás musí poučit o možných následcích a odmítnutí zaznamenat do dokumentace, případně nechat podepsat nesouhlas.

  • Bez vašeho souhlasu lze poskytnout jen neodkladnou péči, pokud nejste schopen souhlas vyjádřit, nebo v dalších zákonem vymezených situacích; respektuje se i platné „dříve vyslovené přání“.

Praktické tipy pro prohlídku

  • Předem se objednejte na preventivní okno ordinace a vezměte si doklady, seznam léků a záznamy o očkování; to urychlí průběh a zlepší kvalitu doporučení.

  • Pokud chcete, aby informace dostal někdo blízký, uveďte ho u poskytovatele; můžete také požádat o kopii zprávy pro vlastní archiv.

jak se nazývá člověk, který není pacient, tedy nepoužívá zdravotní pojištění, ale hradí si lékařský úkon a vyšetření – je to klient či jak nazvat takového uživatele lékařské péče ?

Krátká odpověď: V českém právním smyslu je „pacient“ každá fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby, bez ohledu na to, kdo je platí; proto i osoba hradící si výkon samoplátcem je z pohledu zdravotnického práva stále „pacient“.

Právní termín

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, definuje pacienta jako fyzickou osobu, které jsou poskytovány zdravotní služby; definice neodlišuje, zda jde o úhradu z pojištění nebo o přímou platbu samoplátce.

  • Z tohoto důvodu poskytovatelé mají vůči takové osobě stejné povinnosti (informace, souhlas, dokumentace, ochrana soukromí) a osoba má stejná práva jako ostatní pacienti.

Praktická terminologie

  • V běžné mluvě se pro osobu platící si výkon přímo používají výrazy „samoplátce“, případně „klient“; právně však v rámci zdravotních služeb zůstává označením „pacient“ a „samoplátce“ popisuje způsob úhrady.

  • Označení „klient“ je častější v sociálních službách, psychoterapii nebo u některých soukromých zařízení z důvodu menší stigmatizace, ale nejde o právní kategorii zdravotních služeb; právní režim se řídí pojmem „pacient“.

Doporučené pojmenování

  • Pro přesnost: „pacient – samoplátce“ při zdravotních výkonech hrazených přímo; v dokumentaci a poučeních se použije „pacient“, v informacích o ceně a smlouvě „samoplátce“.

  • Pokud nejde o zdravotní službu, ale spíše o wellness/poradenství mimo zdravotnický režim, je namístě „klient“; jakmile jde o zdravotní službu podle zákona, je to „pacient“ bez ohledu na úhradu.