AI a telemedicína pro sledování zdraví v ČR

Běžně dostupné nástroje pro sledování zdraví jednotlivce

Pro širokou veřejnost je dnes k dispozici řada chytrých zařízení a aplikací, které umožňují průběžně sledovat zdravotní údaje. Patří sem zejména nositelná elektronika – chytré hodinky a fitness náramky – schopné měřit tepovou frekvenci, tělesnou aktivitu, kvalitu spánku či okysličení krve. Například moderní chytré hodinky s EKG dokážou včas odhalit poruchy srdečního rytmu, jako je fibrilace síní. Případ z Česka: uživatel Michal H. pocítil bušení srdce, hodinami Apple Watch provedl EKG a hodinky mu ihned diagnostikovaly fibrilaci síní; v nemocnici lékaři diagnózu potvrdili a nasadili léčbu. Toto včasné varování mohlo předejít vážným komplikacím, neboť neléčená fibrilace často vede k mrtvici. Podobné EKG funkce dnes nabízejí i hodinky dalších značek (Samsung, Huawei aj.) a lze očekávat, že pokročilé zdravotní funkce se budou v nositelích dále rozšiřovat. Kromě EKG mnoho hodinek sleduje tepovou frekvenci opticky a umí upozornit na neobvykle rychlý či pomalý puls nebo nepravidelný rytmus. Některé modely měří kyslík v krvi (SpO₂), monitorují spánek a detekují pády či havárie, což rovněž přispívá k bezpečnosti uživatele.

Vedle nositelných zařízení existují domácí zdravotnické pomůcky s digitální konektivitou: chytré tlakoměry, glukometry, oxymetry či osobní váhy. Ty mohou naměřené hodnoty ukládat do mobilní aplikace nebo odesílat lékaři. Mobilní zdravotní aplikace dokáží agregovat data z vícero zdrojů (např. Apple Zdraví, Google Fit) a umožňují uživateli sledovat trendy – například vývoj krevního tlaku, hladiny cukru, tělesné hmotnosti či menstruačního cyklu. Běžně dostupné jsou také specializované aplikace, které pomáhají se životosprávou (záznam stravy, pohybu), spánkovou hygienou nebo duševním zdravím. Telefony samy o sobě mají senzory (kameru, mikrofon, akcelerometr), jež lze využít k orientačním měřením – např. odhad tepové frekvence z kamery nebo počítání kroků. Tyto nástroje umožňují laikům průběžně sbírat základní zdravotní údaje a získat lepší přehled o svém těle. Klíčové je, že naměřené hodnoty lze v případě potřeby sdílet s lékařem – ať už při návštěvě (ukázat historii měření) nebo elektronicky přes aplikace a pacientské portály. To usnadňuje lékaři rozhodování, jelikož má k dispozici data, která by jinak nezískal. Například domácí měření krevního tlaku či glykémie a jejich odesílání lékaři může zlepšit kontrolu hypertenze a diabetu stejně nebo i lépe než tradiční dohled. Důležité je ovšem používat ověřená zařízení a aplikace, u nichž je zaručena přesnost měření a zabezpečení dat.

Umělá inteligence v domácím prostředí zdraví

Mnohé z uvedených nástrojů využívají k analýze dat umělou inteligenci (AI). AI tak proniká i do domácího sledování zdraví, často nenápadně. Chytré hodinky samy o sobě obsahují algoritmy (na bázi strojového učení), které z naměřených EKG nebo pulsních křivek rozpoznávají třeba fibrilaci síní či jiné arytmie. Také detekce pádu nebo autonehody nositelnými zařízeními je založena na AI vyhodnocení senzorických dat v reálném čase. Mobilní aplikace pro zdraví stále častěji používají AI k interpretaci nasbíraných údajů – například aplikace pro správu diabetu mohou pomocí chytrých algoritmů předpovídat vývoj glykémie a upozornit na riziko hypoglykémie předem. Českým příkladem je aplikace Vitadio, která využívá umělou inteligenci a postupy digitální terapie pro pacienty s cukrovkou 2. typu. Vitadio nabízí personalizované plány životosprávy, průběžně hodnotí data o pohybu a jídelníčku a ve spojení s edukátory pomáhá zlepšit kompenzaci diabetu – to vše formou „AI-dietologa“ v telefonu. Klinické hodnocení potvrdilo, že taková digitální podpora dokáže zlepšit zdravotní výsledky a je nákladově efektivní pro pojišťovny.

Stále populárnější jsou také zdravotní chatboti a symptom-checker aplikace. Uživatel do nich zadá své příznaky nebo dotaz a AI systém navrhne možné příčiny či doporučí další postup. Mezi globálně známé patří např. aplikace Ada, Babylon nebo symptom checker od Mayo Clinic – v českém jazyce se začínají objevovat první vlaštovky v podobě zdravotních poradců využívajících velké jazykové modely. Virtuální asistenti (např. hlasoví jako Alexa nebo textoví jako chatboti) mohou poradit s životosprávou, připomenout léky nebo zodpovědět obecné dotazy ohledně nemocí. Je ale nutné upozornit, že podobné AI poradce nenahrazují odborné vyšetření. Mohou však pomoci utřídit informace – jak trefně poznamenává jeden český praktik, mnohdy dají relevantnější odpověď než nahodilé hledání na Google, které pacienta často vyděsí nejhorším možným scénářem. V Česku se již běžně používá virtuální zdravotní asistentka „Emmy“ – ta ovšem neslouží přímo k samodiagnóze pacienta, ale jako AI hlasový automat v ordinacích lékařů. Emmy přijímá telefonáty do ordinace, zjistí od volajícího podstatné informace a buď je automaticky vyřeší (objednání termínu, předpis léků na chronické nemoci apod.), nebo předá lékaři. Funguje jako voicebot i jako textová aplikace – pacient může například přes chat poslat fotografii problému či výsledky domácího měření. Zhruba 1500 českých lékařů (praktiků, pediatrů, gynekologů aj.) už tuto virtuální sestru využívá ve svých praxích. Systém pomocí AI dokáže ze zprávy od pacienta vytvořit stručný souhrn pro lékaře, který si jej může vložit do dokumentace. Pro vytížené ordinace je to značná úspora času a zajištění, že na nikoho nezapomenou – když virtuální sestra hovor nevyřeší, předá vzkaz a lékař ví, kdo volal a proč. Pacienti si na tuto formu komunikace zvykají – podle praktických lékařů si ji pochvalují i mnozí senioři, kterým nakonec připadá pohodlnější než opakovaně volat do ordinace.

Shrnutí pro domácí prostředí: Umělá inteligence tedy už dnes pomáhá lidem doma – ti mohou konzultovat drobné potíže online, nechat si od hodinek hlídat srdce či od aplikace radit se stravou. Důležité je ovšem zachovat kritický přístup: AI může upozornit na problém, konečné slovo by však měl mít vždy lékař. Pokud vás chytré hodinky varují před nepravidelným rytmem, neprodleně to konzultujte s lékařem. Stejně tak informace z chatbota berte jako orientační a v případě vážnějších obtíží vždy vyhledejte lékařskou péči.

AI a telemedicína ve zdravotnických zařízeních

Ve zdravotnictví již dnes AI a telemedicína pronikly do mnoha oblastí, od diagnostiky přes léčbu až po sledování pacientů na dálku. Podle údajů České asociace umělé inteligence se v nějaké formě využívá AI už v 64 % českých nemocnic. Pacient o tom mnohdy ani neví – při vyšetření jeho rentgenového snímku či CT mozku možná „v pozadí“ asistoval algoritmus. Právě radiologie a diagnostické obory patří k průkopníkům: např. Nemocnice Kyjov používá AI na rentgenologickém oddělení k vyhodnocení snímků plic – spolehlivě označí ty s možným nálezem, takže lékaři mohou snáze určit, čemu věnovat pozornost. Fakultní nemocnice Olomouc zavedla AI software pro čtení mamografických snímků; umělá inteligence tam slouží jako „další pár očí“ při screeningu rakoviny prsu. Během prvních měsíců provozu AI odhalila několik nádorů, které by dva lékaři nezávisle na sobě přehlédli – v jednom případě algoritmus přiřadil podezřelé oblasti nejvyšší rizikové skóre, což vedlo k doplňujícímu ultrazvuku a zachycení nádoru včas. Podobně v pražském mamodiagnostickém centru Waltrovka AI pomohla odhalit karcinomy, jež by lidskému oku unikly. Studie naznačují, že zapojením AI do screeningu lze odhalit až o pětinu více zhoubných nádorů prsu – to je však třeba brát s rezervou, každopádně první zkušenosti jsou povzbudivé.

Také v onkologii a dalších oborech se AI osvědčuje. V Nemocnici AGEL Nový Jičín nasadili český systém MAIA pro asistenci při kolonoskopii (vyšetření střev) a urologické endoskopii. Jde o pilotní projekt, při němž se AI „učí“ rozpoznávat zhoubné polypy v tlustém střevě i ložiska nádorů v močových cestách – poprvé v ČR i pro urologickou oblast. MAIA během vyšetření v reálném čase označuje podezřelé oblasti sliznice na videu, dokáže tak pomoci najít i velmi drobné nebo obtížně rozeznatelné útvary už v raném stádiu. Kromě toho AI rozpozná i zánětlivé změny (např. projev Crohnovy nemoci) a ulehčí lékařům administrativu – automaticky vygeneruje návrh závěrečné zprávy s popisem nálezů (typ, velikost, umístění). Lékař po skončení vyšetření jen zkontroluje a potvrdí, co AI našla, místo aby vše vypisoval ručně. Tato technologie by měla zrychlit diagnostiku, zkrátit čekací doby na vyšetření a zvýšit kvalitu péče.

Neurologie: Ve více než polovině iktových (mozkových) center v ČR dnes pomáhají AI systémy rychle diagnostikovat cévní mozkovou příhodu (mrtvici) z CT snímků. Například software Brainomix nasazený v nemocnici Kladno během CT mozku okamžitě vyhodnotí, zda jde o mrtvici, a upozorní lékaře. To šetří cenné minuty – lékaři mají připravený plán léčby dokonce dříve, než doběhne skenování CT. V ostravské městské nemocnici (Vítkovice) díky AI diagnostikovali již přes 2 500 pacientů s mrtvicí a výrazně zrychlili nasazení léčby. Kardiologie: Fakultní nemocnice Ostrava ve spolupráci s českým start-upem Kardi AI používá u pacientů se srdeční arytmií chytrý monitorovací systém – pacient nosí hrudní pás, který průběžně zaznamenává EKG, a cloudová AI v reálném čase analyzuje rytmus. Pokud zachytí epizodu fibrilace či jiné arytmie, do 5 minut dostane lékař varování a může ihned reagovat. Tento systém (oceněný i lékařskou komunitou) tak nahrazuje tradiční Holterovo monitorování tím, že poskytuje okamžitou zpětnou vazbu a umožňuje včasný zásah.

Kromě diagnózy se AI uplatňuje i v predikci a prevenci. Nemocnice využívají modely strojového učení k odhadu rizika komplikací – např. které pacienty hrozí zhoršení stavu, kdo má vyšší riziko infekce apod. Pilotní studie ukázaly, že zapojení dat a AI umí snížit výskyt nemocničních infekcí o několik procent, což při velkých počtech hospitalizovaných znamená významný přínos. Prediktivní modely mohou pomáhat také v plánování péče (např. předvídat nárůst pacientů s chřipkou, optimalizovat kapacity).

Telemedicína v nemocnicích a ordinacích: Sem patří zejména dálkový monitoring pacientů. Řada špičkových pracovišť poskytuje vybraným pacientům zařízení, která z domova odesílají lékařům data – typicky EKG, krevní tlak, glukózu, váhu či údaje o spánku. Příkladem je telemonitoring u pacientů se srdečním selháním po propuštění z nemocnice: pacient dochází domů s přístroji (tlakoměr, váha, případně EKG holter), které denně hlásí hodnoty do centra. Studie VZP potvrdily, že koncepční telefonická podpora a telemonitoring dokážou snížit úmrtnost a počet opakovaných hospitalizací u pacientů se srdečním selháním. Zapojení telemedicíny zvyšuje přežití a snižuje riziko další epizody selhání ve srovnání s běžnou péčí – při současném snížení nákladů zdravotního systému. Telemedicína tedy není jen pohodlná, ale skutečně zlepšuje medicínské výsledky. Také u diabetických pacientů se ověřilo, že pravidelné videokonzultace plně nahradí některé osobní kontroly (včetně kontroly diabetické nohy) a pomáhají udržet kompenzaci nemoci. Telemetrické systémy pronikly i na lůžková oddělení – např. Nemocnice Na Homolce už v roce 2020 vybavila standardní lůžka kardiologie přenosnými telemetriemi, aby sestry mohly na dálku sledovat EKG a další funkce až u 24 pacientů najednou. Pacient se zařízením na hrudi se může volně pohybovat po oddělení; pokud systém zaznamená arytmii, spustí alarm a personál okamžitě zakročí. I ošetřující lékař se může k monitoru připojit vzdáleně přes web a zkontrolovat stav pacientů. Taková zařízení pomáhají vykrýt nedostatek monitorovaných lůžek a zvyšují bezpečnost pacientů.

Konkrétní projekty a služby telemedicíny v Česku

Telemedicínských iniciativ v ČR rychle přibývá – od pilotních projektů po služby pro veřejnost. TeleMedPoint je inovativní koncept zavedený v Moravskoslezském kraji. Jedná se o kontaktní místa v odlehlejších obcích, vybavená moderní telemedicínskou technikou. Obyvatelé sem mohou zajít a bez návštěvy lékaře si nechat změřit základní zdravotní hodnoty: tlak, puls, EKG, hladinu cukru, okysličení krve, funkci plic, tělesnou teplotu či hmotnost. Na TeleMedPointu je přítomna vyškolená zdravotní sestra (terénní asistentka), která s měřením pomůže. Naměřená data se elektronicky odešlou praktickému lékaři pacienta, případně je možné rovnou zprostředkovat videohovor s lékařem ve vzdálené ordinaci. TeleMedPoint tedy funguje jako prodloužená ruka ordinace v místě, kde lékař fyzicky není. Služba cílí hlavně na chronicky nemocné a seniory, kterým umožní častější kontroly a včasné zachycení zhoršení stavu. Praktický příklad: na telemedpointu v obci Nové Lublice byla zachycena u klientky vážná porucha rytmu, na základě naměřených „varovných hodnot“ jí byl včas implantován kardiostimulátor. TeleMedPointy se osvědčily i při nedávných povodních – díky nim se péče dostala k lidem v zaplavených oblastech, kam se lékař nemohl fyzicky dostavit. Všechny základní služby TeleMedPointu jsou pro obyvatele zdarma – zřízení a provoz financuje kraj (Moravskoslezský) ve spolupráci s partnery. Zdravotní pojišťovna RBP navíc jako první nabídla, že svým pojištěncům uhradí i nadstandardní výkony nad rámec základu (tzv. TeleMedPoint+) až do 1500 Kč ročně. TeleMedPointy odstartovaly v roce 2023 na pěti místech a již po roce je využívaly stovky obyvatel a přes 20 lékařů. Do budoucna o zřízení TeleMedPointu usilují další obce a projekt má podporu ministerstva zdravotnictví.

Další zajímavou službou je On-line pohotovost, pilotně zavedená v Jihočeském kraji a následně i v Karlovarském kraji a městě Říčany. Jde o virtuální lékařskou pohotovostní službu – pacient se během pár minut zaregistruje a poté může přes počítač nebo telefon spojit s lékařem pohotovosti na dálku. Lékař konzultuje akutní problém přes video/telefon, poradí léčbu a v případě potřeby vystaví eRecept nebo doporučí návštěvu specialisty. Tisíce lidí už službu využily a podle lékařů přes 90 % případů lze takto vyřešit na dálku (typicky infekce dýchacích cest, alergické vyrážky, drobné úrazy apod.). Výsledkem je odlehčení přeplněných pohotovostí – v Jihočeském kraji po zavedení online konzultací poklesl počet fyzických návštěv LSPP (lékařské služby první pomoci) a urgentních příjmů, v některých týdnech až o 50 %. Službu hradí kraj ze svého rozpočtu ve snaze zefektivnit péči. Podobný model tzv. digitální kliniky úspěšně funguje i na Slovensku (pojišťovna Dôvera) – tam mají pojištěnci 24/7 přístup k online praktikovi nebo pediatrovi, konzultace proběhne do pár minut a končí vždy zprávou v elektronickém zdravotním záznamu pacienta.

Meddi hub je česká telemedicínská platforma, která propojuje pacienty a lékaře pomocí mobilní aplikace Meddi app. Umožňuje konzultace na dálku, zasílání dotazů, zpráv a výsledků lékaři, videohovory apod. Významný je způsob, jakým se Meddi rozšířilo – některé české regiony (kraje či města) předplácejí Meddi app svým občanům jako benefit dostupnosti péče. Díky tomu Meddi hub obsluhuje už téměř milion pacientů v regionech (kteří mají službu zdarma přes veřejnou správu) a dalších 900 tisíc klientů přes spolupracující zaměstnavatele. Jde tak o jednu z nejrozšířenějších telemedicínských služeb v ČR. Konkrétně: Jihočeský kraj zavedl pro své obyvatele online konzultace přes Meddi (to je ona on-line pohotovost zmíněná výše) a podobně postupují další samosprávy. Meddi hub spolupracuje i s pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Šéf společnosti Jiří Pecina uvádí, že telemedicína skrze Meddi už vrátila do systému řadu lékařů, kteří nemohou sloužit na plný úvazek – například lékařky na mateřské či důchodci mohou na telefonu radit pacientům z domova. To pomáhá zmírňovat personální krizi, aniž by byla ohrožena odbornost péče. Pecina zdůrazňuje, že telemedicínu vždy musí zajišťovat kvalifikovaný lékař – nemělo by se stát, aby problémy pacientů v aplikaci řešil robot nebo jen zdravotní sestra bez dohledu lékaře.

Za zmínku stojí i projekt společnosti Všeobecný lékař s.r.o., jež poskytuje primární péči v domovech pro seniory. Od konce roku 2024 firma rozšířila své služby o přístrojovou telemedicínu v 8 domovech seniorů, začátkem roku 2025 připojila dalších 20 zařízení s několika stovkami klientů. V praxi to funguje tak, že v době, kdy lékař fyzicky není přítomen v domově (dochází jen pár hodin týdně), zajistí tamní zdravotní sestra ve spojení s lékařem vyšetření na dálku. Sestra přijde za pacientem k lůžku s přenosnými přístroji a tabletem, pomocí kterého se spojí s lékařem online. Lékař na dálku vede vyšetření – sestra na jeho pokyn provede měření (tlak, saturaci, CRP test atd.) nebo použije digitální stetoskop k poslechu srdce a plic či otoskop k nahlédnutí do uší. Všechna data (např. EKG křivka, poslechový záznam, laboratorní hodnoty) lékař vidí v reálném čase na svém monitoru. Na základě toho stanoví diagnózu, doporučí léčbu, případně rozhodne o převezení pacienta do nemocnice. Telemedicína tak pokrývá akutní i chronické potíže seniorů mimo přítomnost lékaře – od nachlazení, bolestí ucha, zánětu spojivek až po kontrolu hojení ran či úpravu chronické terapie. Lékaři na druhé straně přitom mají plný přístup k dokumentaci každého pacienta v domově (pracují ve stejném informačním systému jako lékaři při fyzické návštěvě). Tento projekt ukazuje, že telemedicína může výrazně zlepšit péči v sociálních službách – pacient dostane pomoc okamžitě, nemusí čekat dny na lékaře, což mnohdy zachrání život. Zároveň to snižuje zátěž personálu domova, sanitek i nemocnic, protože spoustu stavů vyřeší lékař na dálku a senior nemusí nikam cestovat. Všeobecný lékař s.r.o. plánuje telemedicínou vybavit všechny své smluvní domovy seniorů a věří, že se z ní stane nedílná součást primární péče. Příkladem flexibility je, že touto formou „ordinuje“ i česká lékařka dočasně žijící v Jihoafrické republice – přes internet se plnohodnotně stará o české pacienty v domově seniorů.

Z dalších iniciativ lze jmenovat například projekt Hlasová terapie EVA, což je asistenční AI systém trénovaný na hlas pacienta po mrtvici (pro logopedická cvičení doma), nebo pilot Virtuální čekárny uLékaře.cz, kde pojišťovny nabízejí svým klientům online dotazy odborníkům. Tyto projekty ukazují široký záběr telemedicíny – od fyzioterapie, přes psychologickou pomoc až po stomatologické konzultace na dálku.

Zapojení lékařů, nemocnic a pojišťoven

Praktičtí lékaři a specialisté v ČR se do trendu telemedicíny a AI zapojují stále více. Jak už bylo zmíněno, asi 1500 lékařů využívá virtuální asistentku Emmy k provozním účelům (objednávání a komunikace s pacienty). Mnozí praktičtí lékaři po zkušenosti z covidových let nadále nabízejí distanční konzultace – ať už telefonicky, e-mailem nebo přes specializované platformy (uLékaře, Medevio aj.). Pojišťovny v roce 2020 zavedly kód výkonu pro distanční konzultaci zdravotního stavu, takže lékař ji může vykázat a dostat zaplaceno. Tato možnost byla původně přechodná během pandemie, ale čím dál více se s ní počítá i do budoucna. Nemocnice zřizují telemedicínská centra a týmy pro implementaci AI. Fakultní nemocnice zkoušejí piloty (FN Olomouc – Národní telemedicínské centrum, FN Brno – projekty v onkologii, FN Ostrava – KardiAI monitoring apod.). Podle předsedy Asociace pro AI v medicíně Matěje Misaře dnes legislativa využití AI ve zdravotnictví téměř neklade překážky, hlavní výzvou je integrace do nemocničních systémů a překonání počáteční nedůvěry personálu. I proto asociace rozeslala všem nemocnicím první ucelenou příručku, jak bezpečně a realisticky zavádět AI do provozu. Z ní vyplývá i zkušenost, že AI nikdy nenahradí lékaře, ale může jim ušetřit čas a pomoci se rutinními úkoly. Nemocnice proto začínají systematicky školit personál, jak AI nástroje využívat ku prospěchu pacientů.

Zdravotní pojišťovny sehrávají klíčovou roli, jelikož financování telemedicíny je jedním z rozhodujících faktorů rozšíření. Největší pojišťovna VZP deklaruje podporu telemedicíny jako cesty ke zvýšení efektivity péče, ale upozorňuje, že plošné hrazení telemedicínských výkonů vyžaduje nejprve jasný rámec a standardy. Proto zatím (k roku 2023) VZP hradí jen pilotní projekty v omezené míře. V interním programu VZP vznikají metodiky, jak telemedicínu začlenit – řeší se technické podmínky, sdílení dat, právní aspekty i úhradové modely. Potěšitelné je, že v srpnu 2024 vstoupila v platnost novela zákona, která telemedicínu ukotvuje (viz další sekce). VZP doufá, že na to naváže stanovení nových úhrad. Ostatní pojišťovny jsou také aktivní: zmíněná RBP financuje TeleMedPointy, ZP MV ČR rozběhla projekt domácího monitoringu diabetiků, ČPZP testovala telemedicínské kiosky na pracovištích aj. Pojišťovny rovněž podporují prevenci pomocí AI – např. VZP umožnila diabetologům vyšetřovat pacientům zrak AI systémem na detekci retinopatie (poškození sítnice u diabetu) přímo v ordinaci. Také investují do vlastních digitalizačních projektů – VZP má aplikaci Moje VZP pro komunikaci s pojištěnci a pracuje na rozšíření funkcí pro telemedicínu.

Zapojení lékařských organizací a samospráv: Česká lékařská komora vydává k telemedicíně spíše opatrná stanoviska – podporuje ji jako doplněk, ale trvá na dodržení pravidel péče lege artis. Ministerstvo zdravotnictví ČR uspořádalo v červnu 2024 velké setkání o budoucnosti telemedicíny a aktivně připravilo legislativní změny. Kraje a města, jak vidno, nezávisle zavádějí konkrétní služby (jihočeský model on-line pohotovosti se rozšiřuje do dalších regionů díky sdílení zkušeností). Praktičtí lékaři (Sdružení praktických lékařů) jsou zprvu obezřetní, ale jejich předseda Petr Šonka potvrzuje, že když se telemedicína dělá dobře, pacienti ji přijímají pozitivně napříč věkovými skupinami. Telemedicínský způsob komunikace si pochvalují i lékaři – šetří to čas, umožňuje to vyřídit administrativu efektivněji a pacienti zbytečně nečekají.

Shrnutí: Do rozvoje AI a telemedicíny se v ČR zapojují všichni stakeholdeři – lékaři (přijímají nové nástroje v praxi), nemocnice (investují do systémů a školí personál), pojišťovny (podporují piloty a nastavují pravidla financování) i stát (vytváří legislativní rámec a strategii eHealth). Klíčová je spolupráce všech stran: jak uvedl zástupce VZP, je nutné identifikovat procesy vhodné k digitalizaci, nastavit jasná pravidla sdílení dat, kvality a hodnoty výkonů. Potom může AI a telemedicína opravdu transformovat zdravotnictví ku prospěchu pacientů, aniž by utrpěla kvalita či bezpečnost péče.

Legislativní a organizační rámec v ČR

V oblasti legislativy došlo nedávno k zásadnímu posunu. Novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (publikovaná pod č. 240/2024 Sb.) zavedla od října 2024 do českého práva definici telemedicíny a základní pravidla pro její poskytování. Telemedicínské zdravotní služby jsou nyní definovány jako zdravotní služby poskytované na dálku pomocí telekomunikačních technologií. Dosud byla telemedicína právně nejasná – spadala pod konzultační činnost – nyní má vlastní kapitolu. Zákon stanovil, že telemedicínu smějí poskytovat jen registrovaní poskytovatelé zdravotních služeb (tedy např. lékaři s platnou licencí, nemocnice apod.). Nelze tedy mít „virtuálního doktora“ bez patřičné odborné kvalifikace. Pacient musí s péčí na dálku souhlasit a poskytovatel je povinen vést o telemedicínském úkonu zdravotnickou dokumentaci stejně jako o běžném. Zákon zmocnil ministerstvo zdravotnictví k vydání prováděcí vyhlášky upřesňující technické požadavky. Tato vyhláška 30/2025 Sb. nabyla účinnosti v únoru 2025 a stanoví požadavky na kvalitu a bezpečnost komunikace, šifrování, ověření identity a záznam souhlasu pacienta při telemedicíně. Zaručuje se tím, že dálkový přenos dat musí být zabezpečen (šifrován) a jak pacient, tak lékař musí prokázat svou totožnost (např. předem domluveným způsobem nebo elektronickou identitou). Před zahájením telekonzultace se také poskytovatel ujistí, zda pacient souhlasí s případným nahráváním komunikace pro potřeby dokumentace. Tyto právní nástroje dávají telemedicíně právní jistotu – lékaři už nemusí váhat, zda konzultací po telefonu něco neporušují, a pacient má garantováno soukromí a kvalitu srovnatelnou s běžnou péčí.

Mimo rámec telemedicíny jako takové se připravují i širší digitální projekty. V roce 2021 byl přijat zákon o elektronizaci zdravotnictví (325/2021 Sb.), který zavádí národní eHealth infrastrukturu – ta je základem pro bezpečné sdílení dat i v telemedicíně (např. Národní kontakt pro elektronické zdravotnictví a budoucí Evropský prostor pro zdravotní data / EHDS). Česká republika se chystá implementovat evropské nařízení EHDS, které do pár let umožní sdílení zdravotních záznamů napříč EU. To souvisí i s AI – větší dostupnost dat může zlepšit trénování algoritmů a přeshraniční telemedicínu, ale je třeba vyřešit otázky ochrany soukromí. V ČR vznikla také iniciativa České asociace pro umělou inteligenci v medicíně (ČAUI), která sdružuje odborníky, lékaře, IT specialisty a vydává doporučení k využití AI. ČAUI např. v srpnu 2025 vydala příručku pro nemocnice o zavádění AI a spolupracuje s ministerstvem na strategii. Regulace AI jako takové je zatím ponechána obecným předpisům (zákon o zdravotnických prostředcích, který požaduje certifikaci software s AI jako zdravotnického prostředku, a obecné nařízení GDPR pro data). Nicméně na úrovni EU se připravuje Akt o umělé inteligenci, který stanoví pravidla pro AI systémy podle míry rizika – v medicíně se očekává zařazení AI diagnostiky mezi vysoce rizikové aplikace, které budou podléhat přísnému posuzování shody. Česká legislativa tedy bude muset do budoucna reagovat i na tento evropský rámec.

Organizačně se využití telemedicíny postupně ukotvuje v provozu zdravotnictví. Ministerstvo zřídilo Pracovní skupinu pro telemedicínu při Radě vlády pro zdravotní rizika, vznikají metodiky pro jednotlivé obory (např. doporučení České kardiologické společnosti pro dálkové monitorování EKG). Nemocnice by si podle odborníků měly stanovit standardy poskytování telemedicínských služeb – např. kdy je vhodná telekonzultace, jak zajistit informovaný souhlas na dálku, jak školit personál pro práci s AI. Zdravotnický Denník upozorňuje, že telemedicína s sebou nese nejen medicínská rizika (např. omezené fyzické vyšetření), ale i právní odpovědnost – kdo nese odpovědnost za případnou chybnou radu na dálku, jak je to s náhradou škody apod. Tyto otázky řeší pojišťovny i legislativa a pravděpodobně budou upřesňovány v praxi (částečně se uvažuje i o sdílené odpovědnosti pacienta, který se dobrovolně rozhodne pro konzultaci online).

Celkově lze říci, že Česko má od roku 2024 zelenou pro telemedicínu z hlediska zákonů. Právní rámec je nastaven obecně vstřícně – jak konstatuje právní analýza, specifičtější úprava usnadní využívání moderních technologií ve zdravotnictví a poskytne všem stranám větší jistotu. Nyní se čeká na detailní úhradové mechanismy (jak budou lékaři placeni za péči na dálku v běžném provozu) a na dokončení digitalizace zdravotnictví (jednotné standardy dat, bezpečné komunikační kanály pro všechny ordinace). Tyto změny jsou v běhu – například 1. 1. 2026 by měl být spuštěn systém eZdraví umožňující sdílení lékařských zpráv mezi poskytovateli, což telemedicíně dá další impuls.

Návod pro laiky: Jak využít AI a telemedicínu pro své zdraví

Pokud vás možnosti AI ve zdraví zaujaly, zde je praktický průvodce, jak začít využívat dostupné technologie pro sledování vlastního zdravotního stavu a spolupracovat přitom s lékaři:

Zvažte pořízení chytrého zařízení pro monitorování zdraví. Pro začátek bohatě stačí fitness náramek nebo chytré hodinky, které budou sledovat váš tep, pohyb a spánek. Modernější hodinky (např. Apple Watch, Samsung Galaxy Watch) umí i EKG, měření okysličení krve nebo upozornění na nepravidelný rytmus srdce. Tyto funkce mohou včas odhalit problém – nikdy ale neignorujte varování zařízení a vždy je proberte s lékařem. Pokud například hodinky opakovaně hlásí arytmii, navštivte lékaře a ukažte mu záznam z aplikace. Chytrá zařízení také motivují k pohybu (počítají kroky, kalorie), což má pro zdraví nemalý přínos.
Používejte zdravotní aplikace a deníky. V telefonech najdete aplikace jako Zdraví (Apple) nebo Google Fit, kam se sbíhají data z nositelné elektroniky i ručně zadané údaje (váha, krevní tlak atd.). Vyplňte si svůj profil – výšku, váhu, případné zdravotní potíže – a průběžně doplňujte naměřené hodnoty. Sledujte dlouhodobé trendy (třeba vývoj krevního tlaku nebo kvality spánku). Pokud trpíte chronickou nemocí, existují i specializované aplikace (např. Glucly pro diabetiky, CardioShade pro hypertoniky apod.), které vás mohou upozornit na odchylky a navrhnout opatření. V některých programech lze také nastavit sdílení dat s lékařem – zeptejte se svého lékaře, zda preferuje nějakou konkrétní aplikaci. Například diabetolog může nahlížet do vámi vyplněného jídelníčku online, praktický lékař ocení seznam naměřených tlaků před kontrolou atd.. Pamatujte na zálohování a zabezpečení dat (používejte PIN/heslo k telefonu a aplikacím), jde přeci jen o citlivé informace.
Zkoušejte asistenty a chatovací poradce, ale s rozumem. Když vám není dobře nebo máte zdravotní dotaz, můžete zkusit symptom checker aplikaci či web (např. úroveň českého Seznamu „Zdraví“ nebo zahraniční Ada – v angličtině). Tyto nástroje využívají AI k vyhodnocení příznaků a nabídnou možná vysvětlení. Berte je ale spíše jako nápovědu, ne definitivní verdikt. Pokud vám AI poradí „vypijte hodně vody a odpočívejte“ u lehkých příznaků, klidně se tím řiďte; jakmile by ale navrhovala závažnou diagnózu či léčbu, ověřte to u lékaře. Nikdy nezačínejte užívat léky na základě rady chatbota bez konzultace s doktorem. Hodí se také virtuální zdravotní asistenti: můžete se například Siri nebo Google Asistenta (v češtině) zeptat na základní informace typu „jaké jsou příznaky chřipky“ – odpovědi čerpají z ověřených databází. AI asistent vám připomene léky (stačí nastavit připomínku), poradí s počítáním kalorií apod. Pro komplexnější rady využijte raději osobní konzultaci – třeba přes telemedicínní službu níže.
Využijte telemedicínní služby pro konzultace s lékaři. Zjistěte, zda váš praktický lékař nabízí konzultace na dálku – mnozí praktičtí lékaři umožňují domluvit se telefonicky nebo e-mailem na banálních věcech (recepty, kontrola výsledků). Někteří používají i aplikace (např. Medevio, uLékaře.cz), přes které můžete poslat dotaz či foto. Pokud ano, neváhejte to využít – ušetříte sobě cestu a lékař si rozvrhne čas efektivněji. Pro mimoordinační hodiny a akutní potíže zkuste zjistit, zda váš kraj či pojišťovna neprovozuje virtuální pohotovost. Například v Jihočeském a Karlovarském kraji funguje Online pohotovost, kde se do několika minut spojíte s lékařem a proberete problém přes telefon/video. Tato služba výrazně pomáhá – v Jižních Čechách vedla k poklesu fyzických návštěv pohotovostí až o polovinu. Podobně některé pojišťovny mají lékařské infolinky. Např. Pojišťovna OZP nabízí službu Doc on-line, VZP testuje pro své klienty online poradnu specialistů. Informujte se u své pojišťovny, jaké telemedicínské benefity nabízí.
Zapojte svého lékaře do hry. Mějte na paměti, že AI a data jsou pomocníci, ne doktoři. Když sbíráte svá zdravotní data, sdílejte je při vhodné příležitosti s lékařem. Například přineste výstupy – grafy tlaku, přehled glukóz, záznam EKG z hodinek – na preventivní prohlídku. Lékař tak získá ucelenější obrázek o vašem stavu. Ptejte se na názor: „Paní doktorko, hodinky mi často hlásí vysoký tep v noci, mám si dělat starosti?“ Společně proberte, co nález znamená. Pokud by lékař váš entuziasmus pro technologie nesdílel, nenechte se odradit – je to nové i pro ně. Slušně vysvětlete, jaké výhody v tom vidíte (např. že se cítíte víc pod kontrolou, že to šetří čas apod.). Většina lékařů ocení motivovaného pacienta. Nenahrazujte ale odborníka internetem. Je v pořádku říct lékaři: „Četl jsem v chytré aplikaci, že tenhle lék může způsobit kašel – může to být můj případ?“ – lékař to zváží a vysvětlí. Není však v pořádku svévolně měnit léčbu podle internetové rady bez vědomí lékaře. Důvěra a otevřená komunikace jsou základ.
Důvěryhodnost a bezpečnost na prvním místě. Vybírejte si ověřené aplikace a služby – ideálně takové, které doporučuje váš lékař, pojišťovna nebo které mají dobré hodnocení od uživatelů. Vyvarujte se zadávání svých osobních zdravotních údajů do pochybných webů či aplikací neznámého původu. Svoje digitální zdraví chraňte stejně jako to fyzické: používejte silná hesla, nikomu nesdělujte své přihlašovací údaje, pravidelně aktualizujte software (aktualizace často zlepšují zabezpečení). Pokud sdílíte data s lékařem, přesvědčte se, že to probíhá oficiální cestou – např. přes zabezpečenou aplikaci nebo pacientský portál nemocnice, ne přes veřejný chat. V ČR jsou technické standardy nastaveny tak, aby telemedicína byla bezpečná, ale i tak buďte obezřetní, stejně jako při internetovém bankovnictví.
Sledujte novinky a učte se. Oblast AI ve zdravotnictví jde rychle dopředu. Co platí dnes, může být za rok překonáno. Zajímejte se o nové služby – třeba pokud vaše pojišťovna spustí aplikaci na preventivní prohlídky on-line (VZP chystá digitální test zraku pro klienty), neváhejte ji vyzkoušet. Nebo se zapojte do pilotních projektů – mnoho nemocnic hledá dobrovolníky do studií (např. testování nové aplikace pro domácí rehabilitaci atd.). Získáte tak přednostně přístup k moderní péči. Čtěte ověřené zdroje (Zdravotnický deník, weby pojišťoven) – pomůže vám to odlišit seriózní trendy od humbuku. A hlavně, buďte trpěliví a pozitivní: digitalizace zdravotnictví je „běh na dlouhou trať“, možná ne vše bude hned dokonalé. Každý z nás ale může malým dílem přispět – třeba tím, že se naučí objednat k lékaři on-line místo telefonování, nebo že vyzkouší domácí měření s pomocí aplikace. Tyto malé krůčky v součtu posunou české zdravotnictví do 21. století.

Telemedicína a umělá inteligence otevírají nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Umožňují včas zachytit problémy, rychleji se poradit s lékařem a lépe zvládat chronická onemocnění v domácím prostředí. Zároveň ale nemají nahradit osobní kontakt s doktorem tam, kde je nezbytný – cílem je spíš odbřemenit lékaře od rutinních úkonů a pacientům ušetřit zbytečné návštěvy. Jak říká jedno trefné motto: „Nejsem AI, jsem skutečný lékař“ – smyslem digitálních vychytávek není ztratit lidský přístup, ale naopak získaným časem umožnit více empatické a kvalitní péče tam, kde je potřeba. S rozumným využitím těchto nástrojů můžete mít své zdraví lépe pod kontrolou – a to je rozhodně krok správným směrem.